Grafem k lepším výsledkům

Včera byl trénink....to se tak v pátek stává...poměrně často...asi tak každej týden... Včera byla ale poměrně chudá účast, čítající šestero členů. Nějak se to prostě sešlo a všichni si radši vyrazili na služebky, na hory, do stanů, chýší, či iglů a na volejbal se vyflákli. Ale tak co už, i v šesti může být sranda... A sranda byla... Žabák si zramoval koleno, na jak dlouho to bude ukáže asi až odborné oko mistra felčara... Jinak se nám asi nikomu nic nestalo...jen já s Šímou jsme párkrát málem vypustili duši, což Jiřka komentovala suchým 'co je kluci...?' nebo nějakou podobnou hláškou...

Trénink jsme pak pěkně dočutali až do konce a splavení jak koně (teda...někteří), jsme se těšili na zasloužené pivko v naší oblíbené (rozuměj jediné širokodaleko s nepříjemnou obsluhou a brzkou zavíračkou) hospůdce. Zde se velká část večera točila kolem sofistikovaného grafu, který po třech pivech začala na mé přání Ráďa vytvářet a jednalo se o graf nálady některých členů týmu (viz. níže).



Na grafu můžete nalézt několik složitých a zdánlivě nelogických čar vedených odbornou rukou naší nově otitulované inženýrky, a možná proto je tento kousek papíru pro oko laika naprosto nepřehledný...zkusím to zde trošku rozluštit:

- v levém horním rohu nalezneme diagram...to jsem si vyžádal jako první, ale bohužel mé tupé mozkové závity nezabraly a proto jsem si vyžádal další podklady v podobě grafu, který naleznete uprostřed pozlaceného pergamenu...teda...účtenky z Vágnera

Diagram:

• levý horní obdelníček s vepsaným R a značkou minus znamená, že Ráďa přišla na trénink v poněkud pochmurné náladě


• obdelníček s vepsaným obráceným N (čili И) znamená Šímu, čili to má být M, ale hádejte se s technikem...absence pluska, která by v tomto obdelníčku pravděpodobně měla být je poněkud matoucí, ale necháme to být...jeho nálada je po příchodu na trénink v dobré formě


• následný vývoj je z diagramu naprosto nesrozumitelný, takže se přesuneme ke grafu...alkoholem zastřený mozek někdy zřejmě lépe chápe

Graf:

• v levém spodním rohu velká propisková kaňka znamená náladový bod mrazu...zde přichází Ráďa na trénink


• zpočátku čárkovaná (jak je dle legendy správně) je následně nahrazena tečkovanou, ale obé vyobrazuje vzrůstající náladu slečny inženýrky během tréninku


• naopak plná čára, jak je dle legendy vidno patřící Šímovi, se drží na hladině normální, ale po spatření zachmuřeného obličeje Rádiného se bleskovým tempem snižuje na úroveň její, protože náš tým je v tomto ohledu poněkud labilní a snažíme si udržet hladinku všeho tak nějak na podobné úrovni...tedy nálada, alkohol,...a tak...už mě nic nenapadá...jó, ještě zranění, tam se taky dost trumfujem...


• kdežto já, představující čerchovanou čáru, jsem jakožto dosebezahleděná individualita v tento den proti výkyvům nálad svých společníků naprosto imunní, a proto se moje čára drží, po korekci drobných výkyvů, stále na stejné hladině


• až zkraje, kde je vidět svislá čára představující vstup do hospůdky, respektive stav těsně před tím než je před nás postaveno pivo, jde nálada všech zúčastněných prudce nahoru a tam se povětšinou drží...občas přišly na přetřes různé otázky a témata, které grafem zamávaly, ale to už necháme u ledu...


• jo a to AA a VV je ukázka technického/netechnického písma...vidíte ten rozdíl? Ne? Jakto, to je přece jasný...vlevo je A psáno tak, jak je napíše obyčejný smrtelník, tedy jedním tahem stříšku a pak tam smrkne jednu vodorovnou čáru, kdežto vpravo je A děláno čárku po čárce, tedy napřed /, pak \ a nakonec -, tedy tak, jak to napíše technický absolvent nějakého vyplachovacího ústavu AKA škola...

Ve skutečnosti se kreslení do tohoto pergamenu ještě rozrůstalo, ale než mi dovolili udělat další snímeček, tak mi papír vzali, zmačkali...teda...zmačkala ho jedna nejmenovaná, v legendě vyobrazená čárkovaně... No a zbytek večera už se tak nějak táhl v dobré zábavě, povídání o volejbale, povídání o dnešním večeru, kdy se bude slavit Rádina promoce, pomlouvání toho kdo byl právě na záchodě, povídání o volejbale, popíjení pivka, telefonování přítelkyním, povídání o volejbale, a tak...však to znáte ti co jste tam nebyli a ti co jste tam byli, tak víte...

Tak to je radši všechno...zas je to dlouhý jak sviňa, nikdo to nebude číst a já se budu chvástat, že příště už to tak dlouhý neudělám...ale to není tak lehký, to prostě začnete a jedete a najednou toho je třikrát tolik než byste chtěli a vy máte pocit, že toho máte napsanýho teprve půlku...mno...tak snad aspoň někdo to číst bude...

Tak příjemný den a těším se na večer...ukážem těm vesničanům jak se paří

Jo a ještě něco...slovo dne je konotativní...teda...aspoň myslim...